31. ledna 2016

Obal na tablet

Včera jsem ušila jednoduché vkládací pouzdro na tablet s ozdobnou gumičkou. Na černou silnou gumu jsem našila pružnou lemovku s geometrickým vzorem. Obal je z PES plsti o tloušťce 4mm na kraji prošitý. Co víc si přát na po obědovou siestu ;).


25. ledna 2016

Co je vyhynutí kondora pro dítě, když nikdy nevidělo vránu?

Pocházím z malé vesnice, jako děti jsme si hrály v polích, u řeky, chodily jsme bruslit na rybník a sbírat houby, ostružiny a vařit čaj z jahodníku. Naše děti budou z města, nejspíš je svět více divoký a nebezpečný, minimálně z mého pohledu maminky. Chtěli bychom, aby si naše děti vybudovaly krásný vztah k přírodě, znaly stromy, stopy zvířat a dokázaly třeba vylézt na skálu. Mám pro vás tip, jděte ven! se svými dětmi a učte je dovednostem v přírodě, zahrajte si s nimi kreativní hry a prožijte s nimi jejich dětství. Projekt Jděte ven neziskové organizace Tereza sdílí zkušenosti a tipy, jak děti zabavit venku a učit je kamarádit s přírodou  - společně :). Já jsem se přihlásila k odběru měsíčních tipů, tak jsem zvědavá na naše putování a společné dobrodružství.



8. ledna 2016

Mukaši banaši

Tip na knihu Pohádky japonských dětí jsem našla u Iri a Ježíšek ho nejspíš objevil na dej mi dárek ;). Autor Joe Hloucha nás nechává nahlédnout do japonské kultury, kterou může zajímat třeba takovou maminku nebo tatínka a děti se ponaučí z jejich pohádek, pověstí, bajek :)

Zvyky které mají zakořeněné v rodině po staletí, úctu dětí k rodičům a vlídnost rodičů k dětem obdivuji . Dozvíte se něco z toho jak se dětí učí, že neslaví jmeniny, narozeniny ani vánoční svátky, místo toho mají slavnosti loutek věnovaná děvčatům a slavnost kaprů pro hochy. Příběhy, které si vypráví celá rodina při tzv. mukaši banaši - pohádkových večerů jako zvyk možná zavedu i v naší rodině...trošku upravenou verzi :).

Cituji z knihy: "Panoval dříve v Japonsku krásný a rozumný zvyk, tak řečené odvykání strachu. V přede určený den po večeři, sešly se v domě děti příbuzných a známých k pohádkovému večeru. Dědeček uchýlil se s nimi do tiché nerušené komnaty, kde svým malým posluchačům vyprávěl různé hrůzostrašné události. V přestávce po každé povídce posíláno bylo jedno z dětí do odlehlé komnaty na druhém konci domu nebo v hořejším patře, aby přineslo buď nějaký předmět tam schovaný, nebo vlákno z knotu svítící tam olejové lampy. Tím dokázati mohlo každé z dětí, že je statečné, že se nebojí v noci samo, že nevěří v ty duchy a příšery, kterými se pohádky jen hemží. Tak odnaučovaly se japonské děti strachu."

A jsem teta!!!!! 









1. ledna 2016

Krásný nový rok 2016!

Přeji vám všem ať anděl provází vaše kroky v novém roce....
...zaslouženě zdraví, pohodu a moře lásky :)
Děkuji za přízeň a v novém roce se těším na virtuální setkávání.

Martina alias BARABASCA

Papírového anděla si můžete stáhnout na blogu MerMag


TOP